O knize: 2016 / Táta říká, že by dal cokoli za to, aby mu bylo znovu čtrnáct. Podle něj je život ve čtrnácti letech tak úžasný a nekomplikovaný. Zbláznil se? Tedy jaký zasraný život musí vést člověk, aby si v pětačtyřiceti přál, aby mu bylo zase čtrnáct???? Zeptal jsem se táty, co udělal špatně, možná se z jeho chyb poučím. Ale on se jen hloupě usmál a zeptal se: "Jmenují se opravdu Max a Moritz?" No jo, každopádně nebudu studovat práva a jezdit ve Volvu. A až se ožením a budu mít děti, neopustím je za pár let kvůli nějakému hippie modelu. A nebudu jíst ty ošklivé kořeněné bonbóny, které vždycky jí. Pravděpodobně změkčují mozek. Nekomplikovaný život, haha, legrační slyšet. Moje srdce je těžké jako pudink. Neopětovaná láska je asi to nejhorší, co může člověka potkat, když nepočítám bolest zubů a zákaz sledování televize..